Dovolená Vranov 1.5. - 4.5.2008
|
|
|
A stálo se a povídalo...... 11806 ... a to už nás teda přestalo bavit. Tak jsme protestně tohoto bolena hodili nazpět a hurá pryč!
|
|
Olympijské kruhyVšímáte si toho uspořádání, že jo?
|
|
Vranovská přehradaKoryto "Vranclu"
|
|
Odsrázení"Fíha... ale letěl daleko", "Stejně by letěl dál, kdyby se nakopl" ... takové a další komenty nesly se nad naší skupinkou..
|
|
Hrad BítovVítal nás, mrkal na nás a přesto jsme si dali jen kafe a příšerky a šli jsme.
|
|
A stálo se a povídalo...... až Dejvy chytl číšnika a poručil si ruma!
|
|
BaštyJakože ty hradní, ne, že bychom zase jedli...
|
|
A stálo se a povídalo...... že jsme si i rybišku chytili!
|
|
MostTen pán vpravo je Dejvy, který si šel vlastní cestou, čímž docela rozhodil přítomnou Pepuli
|
|
Welcome"Vitajte u nás zelenáči!" Hlásal hrad obrovskou 1mm velkou cedulkou ukrytou hluboko v podhradí a podzemí.
|
|
Kašna IIA když se kašna uvolnila... zrazu tam nebyl nikdo...
|
|
Kostelík... a přímo na Bítově! Masakr!
|
|
KašnaPůvodně chtěly holky samostatnou foto ... ale protože ty hvězdy okolo kašny stály furt a neměly se k odchodu, musely dát holky za vděk aspoň takovouto kompozicí...
|
|
JezinkyJezinky byly odrůdou úplně zpustlých divoženek. Skrývaly se v hustých a těžko dostupných hvozdech. Staří Čechové říkali, že mají ženskou tvář, prasečí tělo a koňské nohy. Říkalo se, že uspávají lidi a vylupují jim oči. Také chytaly malé děti, strkaly je do krmníku a krmily si je tu jako pašíky, aby si na nich mohly pochutnat.
|
|
Mořský levImpozantní figura, která se objevila v erbu pražské rodiny Wejvody ze Štromberka roku 1746. Není jisté, jestli je opravdu považován za mořskou bestii nebo se jedná o složeninu dvou entit, které symbolizují vládu dvou živlů. Popřípadě postavení nositele.
|
|
ČekáníČekali jsme, až se na pokladně nabaští a prodají nám jízdenky na strašidelnou pouť!
|
|
DiblíkPostavička veskrze poťouchlá a v jádru zlá. Jeho hlavním úkolem je donášet svému pánovi a pečovat o zdar jeho veškerého činění. Dá se k němu přijít dodnes známou praktikou. Hlavní surovinou je kořen Posedu dvojdomého (mandragora se v našich chladných podmínkách nevyskytuje). O Diblíka je nutné neustále pečovat, jinak se jeho moc velmi snadno obrátí proti jeho pánovi. Pak mu škodí tak dlouho, dokud ho úplně nezničí. Někdy bývá zaměňován s Plivníkem a Hospodáříčkem.
|
|
SaňSaň je největší a nejstrašnější pozemská nestvůra. Mívá vždy několik hlav. Vždy má narozdíl od draka čtyři nohy a nikdy neplive oheň ani síru. Sedmihlavá saň je od biblických dob symbolem sedmi smrtelných hříchů. Zpodobňuje se nejčastěji v lítém souboji s archandělem Michaelem - vůdcem nebeského vojska. Svatý Jiří bývá mylně zobrazován se saní, má to však být opravdu drak.
|
|
Detail saně
|
|
DivoženkaJe to postava velmi známá především ze zemědělských oblastí. Paběrkuje na polích, kde sbírá klásky, z nichž v Iesích peče chléb a nebojí se jej nabídnout ani lidem. Nevyhýbá se společnosti jiných divoženek ani lidského pokolení. Rodí se jí ošklivé děti s velikou vodnatou hlavou. Ty ráda podstrčí za lidské nemluvně a vymění je zpět pouze v případě, že matka nereaguje na jeho usedavý pláč. Je to postava vzbuzující lítost a soucit. Jiným způsobem neškodí. Netančí! Bývá zaměňována s Divou ženou, Jezinkou (Jeskyňkou), Vílou.
|
|
BazilišekJeho podoba vychází ze dvou pramenu. Starší forma, známá již ve starověku, mu připisuje větší podíl kohouta. Naproti tomu v průběhu 15. století se již objevuje zjev tmavší a bližší žábě. I tak se rodí z kulatého vejce starého kohouta, jež snese při přeletu studně, kde je vysedí žába nebo had. Pouhým pohledem a horkým dechem proměňuje své oběti v kámen, ovoce okamžitě hnije na stromech a usychá tráva. Před nastaveným zrcadlem pukne, svazek routy ho paralyzuje, kohoutí kokrhání jej zahání. Ještě v 19. století si cestovatelé na své výpravy do neznámých končin za tímto účelem brali kohouta.
|
|
Bazilišek II
|
|
Vodník (Hastrman, Bestrman, Vosrmon, Šosáč ...)Jeho podoba se s postupem do hlubin středověku štěpí, proto jsou zde dvě základní formy (žlutá říční a zelená jezerní). Je to nerozšířenější zdejší pohádková bytost. V Čechách a na Moravě je v pověstech lokalizován všude tam. kde je i přirozené vodní prostředí. Má schopnost proměny v různá zvířata, potřebuje k tomu však vždy alespoň kapičku vody. Ve vodě je silný, na suchu svou moc ztrácí. Jeho příznačnou proměnou je kůň, zvláště bez spodní čelisti. Dokáže se proměnit i ve vodní zvířata jako žábu, raka, rybu (především sumce), ale i v bílého nebo černého psa, kočku, sovu, vepře, zajíce, husu, slepici atd. Někdy se mění v neživé předměty jako pecen chleba, poleno, lucernu, kámen atd. Spoutat ho je možno provazem z lýčí. Ustrne, když spustíte kamínek na listu až na dno, aniž by spadl. Je nestálý, rád tropí žerty, někdy však trpí zlou náladou a topí nejen hospodářská zvířata, ale i lidi.
|
|
Mořský pesZapřísáhlý nepřítel všeho živého. Živí se rybami. Nikdy neštěká a má v moři mnoho nepřátel, díky kterým se již takřka neobjevuje. Toto monstrum nalezneme na erbech některých rodů na východě Čech. Král Vladislav udělil Dobříkovským Mořského psa do druhé poloviny štítu ještě v roce 1480.
|
|
| Počet souborů: 202 na 9 stránce(kách) |
 |
|
|
|
|
7 | |
|
Úvod
