Zmoklý Lukin

Lidi se schovávali před deštěm i pod těmi mikrostříškami na mapy. Jít kolem nich s úsměvem na tváři a pískotem na rtu byl úžasný zážitek. Jistě si o mé inteligenci mysleli svoje, ale mně bylo perfektně. Jediný, co mi trošku kaliko mysl byla obava, jestli procházci to stihli do sucha, nebo ne... a čím déle jsem šel, tím víc mi bylo jasný, že to stihnout nemohli. Začal jsem přemýšlet nad omluvou. Páč co jsem věděl jsem měl říct dřív než ve skalách, žejo...
No a tady už je výsledek. Lukin - zmoklý.