Tak a je to tady. Lanovka. Všichni se těšili, což nechápu. Nacpala jsem si břicho, pohlédla na zamračenou oblohu a prohlásila, že nahoru prostě nejedu, páč někdo to musí jistit zdola. Nepřemlouvali mě, už mě znají. :) Tak jeli sami a já hlídala deštníky. Tady jede Pavel.
Úvod
