Jáma z níž lezou děti II.

Hned jsem šel bokem, protože já dítě ještě nechci, a bylo mně jasný, že by na mě jistě taky nějaký zbylo. A tak jsem se držel v uctivé vzdálenosti. I křik jsme slyšeli, což mou teorii jen podpořilo. Pravda, trošku mě zmátlo, když odtud vylezli Lukášek i Kristýnka, ale kdo by neslyšel rčení: „ten člověk se po druhý narodil!“, takže mně to až tak divné nepřišlo.