Byla nebyla, ale spíš byla, jelikož jinak bych nepsal tyhle řádky, jedna vesnička poblíž Brna a v ní žil jeden, s nadsázkou možno říci člověk, který měl šílené nápady neustále okolí udivovat a šokovat. A tak tenhle človíček jeden den docela v dobrém rozmaru bez jediné kapky alkoholu, se rozhodl že si něco postaví... Ale nepředbíhejme. Začněme pěkně popořádku.
Na papírové kalendáři se tkvělo datum jedenáctého srpna 2005 a venku začaly padat první vločky. Bylo tedy načase podívat se po oficiálním datu a srovnat si údaje v kalendáři s realitou. A jak už to bývá, první vločky byly krásné, vlahé, stejně jako noc, jež je doprovázela. Bylo kouzelně a krásně a náš nejmenovaný človíček, říkejmež mu třebaž Pepa, byl donucen tuto krásu odstraňovat z chodníku, z cest a dalších přilehlých prostor jeho panství. A sníh stále a vesele padal a padal a padal a Pepa stále odklízel a odklízel, až se z něj kouřilo a mozoly se mu dělaly na rukách. A jednoho dne, když sníh padal do poklidné, kouzelné a krásné noci, kdy bílé vločky krásně kontrastovaly s černo-černou oblohou a jemu loupalo v kříži pod tíhou odhazované bílé krásy se rozhodl, že se sněhu pomstí. Nevěděl hned jak, ale chtěl se pomstít tím nejhorším způsobem a tak stále přemýšlel, jak na to. Jednoho krásného dne, kdy sníh padal velice hustě a on skrze zuby cedil ošklivé nadávky jako „Slunce“, „Teplý vítr“, „Rozžhavená pláž“, se po odklízení rozhodl podívat na skvělé stránky Pepul.cz a tam našel v diskuzi skvělý nápad a jemu se vstkutku naplno zalíbil. Postaví sněhuláka, který bude hlídat dvorek před každou padající vločkou. A tak se do toho pustil...
A tady už je možné pozorovati výsledek jeho snahy. Už jsem vám na něj pověděl, že jeden čas uvažoval o uměleckém směru sochařství? Bohužel to pokazily příjímací zkoušky, kdy z plastelíny vymodeloval zadek a prohlásil, že jeho úchylkou je prostě si pořád dělat pr**l, načež ho odporná komise vyhodila řka, že umělec je člověk tichý a slušný. Náš Pepa se naposledy rozhlédl po Marihuanové plantáži, okem odborníka přepočítal vpichy na ruce předsedy komise, otočil se o 180°, vrazil do zdi a pak našel dveře a odešel!
Následující fotky již mluví samy za sebe. Tohle je sněhulák... či sněhulka. Každýmu co je mu milejší. Výška cca. 1,4m ale taky je po kolena zaraženey v zemi, takže ve skutečnosti je mnohem vyšší, ale nechtěl si stoupnout kvůli focení, jen se blbě uculoval, taxem ho nechal jak je...

Normální pohled ze předu. Fotka na pas. Akorát sem mu nějak nevysvětlil, že podle noveych pravidel se nemá tak blbě culit, ale on mi řekl, že naopak se vůbec nesměje, taxem to rači nekomentoval...


Chtěl umělecký foto, taxem mu řek „Hele sněmuži, chceš to, máš to mít!“ A taxem mu to udělal.


Chtěl, prey aby nějak vynikly jeho pěstěný svaly. Taxem si řek, proč jako ne a todle je výsledek...


A tady se majestátně tyčí nad celým dvorkem. Na svou výšku (asi 2m reálně) si docela troufal. Hlavně mi vypil celou tu flašku a nenechal mi ani kapku. Darebák. A tak tohle má za to. Je tu vyfoceney a už mu to zůstane!

A to je vše. Takhle tedy u nás stojí a Pepovi za něj velkey dík!