Kapitánův lodní zápisníček psaný krví do mokrého sněhu za úplňu při plně zateženém nebi plném hustých chuchvalců sněhu.
Venku krásně pršelo, sníh mizel rychlostí zloděje s pneumatikou pod paží a tak jsme si řekli, než pojídat kilogramy kaviáru, prolévaných šampaňským, pojedeme se podívat na Vysočinu, jakpak se tamnímu chudému lidu daří a při té přiležitosti mu dopřejeme k výdělku nějakou tu valutu z rozvinutějších a civilizovanějších částí naší malebné republiky.
Cesta byla docela nepříjemná, neboť osádka prvního vozu, nasadila ďábelské tempo, což se osádka nultého vozu samozřejmě pokusila trumfovat, což si samozřejmě osádka prvního vozu nechtěla nechat líbit, což však kvitovala osádka nultého vozu hlasitým povzbuzováním k vyššímu výkonu vozu, což ve výsledku vedlo k nechutné honičce po namrzlé dálnici za hustého deště v rychlostech blížících se rychlosti zvuku. Jeden světlý efekt to mělo: Cesta asi 80km nám trvala přibližně 4minuty 23s. (někteří sice brblali, že mohli rovnou letět soukromým vrtulníkem, ale byli utlučeni argumenty a Serjožou, že nemají pravdu)
Když jsme sjeli z dálnice, uvědomili jsme si, že vlastně už nejsme na Moravě a tudíž se na značení u silnice nedá spoléhat. Jelikož mapy nemaje, dostali jsme se neplánovaně na prohlídku Jihlavského historického centra. Po zastávce v tamním pivovaru a sjednocení názoru, že není nad vodku s absintem, jsme pokračovali dále k Šacberku, kamžto jsme od počátku měli namířeno. Již na třetí pokus jsme se tedy dostali k blízkosti vleku, kde jsme se rozhodli strávit zbytek dne. (pro doplnění: moje GPS navigace byla hned po příjezdu projistotu dána do provozu)
Nebudu zde dále opisovat nechutné detaily všeho co se tam událo, tak to shrnu do několika bodů:
- Tom zabil dva důchodce a polský zájezd tureckých uprchlíků(aspoň to si doteď myslím podle nadávání toho pána, kolem kterýho projel)
- Marťas okrádá malý děti
- Malý děti bijou Marťase
- Dejv si v polovině kopce dává oddychový čas
- Pepul se málem vykoupal v rybníčku
- Denča pochybuje o zdravém úsudku a dotazuje se, čemu se smějeme. Po pravdě říkáme, že Marťasovi
- Martina vtipně reaguje na alkoholové nabídky
- Společně odpočíváme a kocháme se všudypřítomnou tmou
- Uplácíme vlekaře, aby rozsvítil
- Končíme a vracíme karty a děkujeme
- Vlekař spouští osvětlení
- Kocháme se pohledem na to, po čem jsme jezdili
Cesta zpět pak byla poklidná a pohodová, anžto už nepršelo, nesněžilo a povrch dálnice byl nechutně suchý.
To byl milý deníčku náš malý výlet na vysočinu. A chceš ty milý deníčku vidět, jak to tam vypadalo? Potom neváhej a koukni na pořízené fotečky!

Kapitánův lodní zápisníček, pátek večer, krátce před půlnocí...
Je nádherně! Skutečná krása vůkol. Je přenádherné ticho. Nikde není slyšet žádný dopravní prostředek, nikde není slyšet živáčka, není vidět nic živého, nikde v dohledu není nic, vůbec nic, co by se hýbalo. V oknech je tma, žádné známky života, či pohybu. Vítr jen tiše si pohrává se světem, který je zcela přikryt sněhovou peřinou, která odráží a násobí slabé pouliční lampy. Jsem unesen tou krásou. Takto si představuji ideální svět. Pusto, prázdno a nikde nikdo. Všude jenom ticho a mír...

Vážení a milí přátelé. Včera jsem se na oslavě setkal s občasnými dotazy, cože to ta Dana s tím Tomem vlastně má za dítko. Je to holka, kluk, či hermína froditová? A tak mi přišlo velmi a velmi vhod, že mi Dee poslala aktuální fotečku, jak ta jejich malá nezbeda roste. Já jenom pro úplnost doplním, že jak je z fotky vidno, jedná se skutečně o holčičku, kterou však (nevím proč) pojmenovali Lukášek. Já holku předpovídal a protože já se téměř nikdy nepletu, tak myslím, že jsem tímto udělal všem pomluvám a povídačkám za dost! Nuže nyní již koukněte na tu Lukášku sami.

A tak někteří jsou zase o rok starší. Můžeme se tomu bránit, můžeme o tom diskutovat, ale to je tak všecko co s tím naděláme. Roky padí neomylně, přičítají se nám, svině...
Ano, na včerejší akci byl jeden, s nadsázkou se ho nebojme pojmenovat člověk, který paparazitovat na oslavě ostatních a neváhal několikrát zmáčknout spoušť. Ne, skutečně to nebyla spoušť na zbrani, ale o to zákeřnější to snad i bylo! A tak můžete nyní kouknouti na výsledky jeho mačkání. Omlouvám se za mizernou kvalitu, ale třeba si jednou ten foťák taky koupím! Původně jsem to ani nechtěl dávat do fotogalerky, ale jednak je to akce, která by tam být mohla a druhak jsem do fotogalerky už nic nedával ani nepamatuju. Je na čase, aby tam zase něco přibylo! A teď mně bijte!

Kapitánův lodní zápisníček, datum: dnes, čas: teď
Milý zápisníčku, dneska nám tu padal sníh až hanba. Doprava byla ochromena a řidiči bezradní, někteří nervózní, jiní prostě nasraní. Tu máš zápisníčku fotečky, co jsem teď před chvílí pořídil:

(fotečky jsou klikací)

Poslední fotečka je ftipná tím, že ukazuje, že nesjízdný kopec na 602ce za Říčanama způsobil kolaps nejen TAM (teda NE TAM, ale na kopci), ale i v celé naší krásné dědince. Vtipný mi přišel řidič auta Audi s Pražskou značkou tím, že troubil na ostatní... aby jako jeli! Nu... až dneska ve zprávách uvidíte stříbrné audi se značkou začínající 2A5 ... vzpomeňte, že ten dneska spěchal. Hezký den všem!

Dneska jsem si doma dělal konečně trošku pořádek v technice co tu mám a zkompletoval jsem jeden kompl, kterýho bych se rád zbavil. Takže, pokud někdo ví o někom, kdo by měl zájem zadarmo o počítač, vč. klávesnice a myši, nechť mi dá vědět. A co je to za šrot, že se toho zbavuju? Je to poskládanej kompl z věcí, co mi tu z všemožných akcí zbyly. Parametry jsou pak následující:
Procesor AMD Duron 1300
Paměť RAM 1GB DDR-400
Disk 40GB
Grafika integrovaná, takže nic extra, navíc bez možnosti vylepšení
CDRW mechanika
Občas nejede síťovka, ale prozradím fintu na její plnou funkčnost
Klávesnici a myš zájemci vecpu taky
U mechaniky chybí krycí dvířka na kejsu
Je to vhodný tak na nějakou nenáročnou kancelářičinu, či prohlížení webu. Složitější věci bych na tom asi neriskoval.
Vyřízeno, darováno.
Pak tu mám ještě plonkovní Procesor AMD Athlon XP 1800+, kterej taky někomu vecpu. Všecko je to grátis, páč jedinej důvod, proč to nenacpu do popelnice rovnou je fakt, že si říkám, že by to ještě někomu mohlo posloužit. Takže čekám, kdo první si to odveze. Díky za pozornost a končím hlášení.

Tak trošku jsem na sebe zase upletl bič. Napadla mě nová anketa, ale anketovací systém neumožňoval tolik odpovědí. A tak jsem musel nejprve upravit anketovací systém a to ještě budu asi hodně prskat, až budu dělat výsledky této ankety. Ale co už.
Tož tak tu máte novou anketu! Představte si, že jste na banketu, kde si máte vybrat jednu z následných alkoholických injekcí v podobě klasického panáka. V ruce již máte svůj oblíbený nápoj (pivo, víno, ... doplňtě dle libosti) a teď si máte vybrat jeden pohárek nějakého pití. Po čem sáhnete?

A tak jsem si dneska uvědomil, že jsem vás docela zapomněl informovat, že dle mého oblíbeného čínského kalendáře již 26. ledna 2009 začal rok 4707, rok buvola. Dem slavit!

Včera nám skončil první měsíc tohoto (zatím) nemálo vtipného roku a s ním skončila v pořadí již čtyřicátá třetí anketa, která se vás ptala, jestli jste spokojeni se současnou zimou. Paradoxem této ankety je, že byla vypsána v době, kdy venku byl sníh, který pak slezl a dnes v den vyhlášení nám tu zase všude chumelí. Každopádně mě na této anketě docela příjemně potěšilo, že nikdo nezvedl onu hozenou rukavici a všichni si tedy odpustili onu poznámku o zoufalství úrovně této ankety. Za to vám všem dík!
Nu a jak to vlastně dopadlo? Tož na to se už mrknite na obvyklé místo, tedy do proběhlých anket, kde jest patrno, že tato zima vyhovuje všem. A já jsem za to rád a tak dopisuju tyhle řádky a hurá opět odmetat sníh. Dnes teprve podruhé, tak doufám, že ještě aspoň metr sněhu napadne. Zimě zdar a vám všem obzvlášť!

Včera, tj. 31.1.2009 ve 14:22 nás navštívil čtyřtisící návštěvník. Gratuluji a majitele oné IP adresy mohu ujistit, že to jistě dobře a správně oslavím!

Kapitánův lodní zápisníček psaný na ušmudlanou účtenku z obchodu, lodní datum: včera
Byl to Tom, kdo přišel s geniálním nápadem jít si zalyžovat a byl to Tom, kdo mi to o dva dny později znovu připomínal, neboť můj paměťový kvocient se poslední dobou vyděšeně krčí v blízkosti absolutní nuly.
A tak se stalo, že ve čtvrtek ráno, v 8:42 zastavil Tom svým poršátkem před naší rezidencí a moji komoří se jali odnášet všechna potřebná zavazadla do jeho vozu. Pravda, příště bych si třeba náhradní ledničku brát nemusel, už jen proto, že tamní teplota byla -3,5°C, rozhodně však Tomovo poršátko naprosto bez problémů vše pobralo a my se tak mohli vypravit na cestu na daleký sever do oblasti věčně pokryté ledem, do míst, kam lidská noha jen tak nevkročí.
Když jsme po hodině dojeli na místo, začali jsme mít obavy, že tam opravdu lidská noha nevkročí, neboť nikde nikdo, jen studený, protivný, letní vánek nám ošlehával tváře a jiné, povětrnostním podmínkám vystavované partie. Naštěstí červený koberec posypaný čerstvými, na zdejší zahrádce natrhanými, okvětními lístky růží a zmrzlý pán se zmrzlou láhví sektu na uvítanou věstily, že jsme očekáváni.
Každému nám za nekřesťaských 100,- Kč vč. DPH vstrčili permanentku, která nás opravňovala k neomezené jízdě kdekoliv po svahu a následnému vytažení kamzíkovým spřežením zpět na kopec, v době od 10:00 do 14:00. Čekalo nás tedy odhadem asi pět hodin příjemné lyžovačky, kterou jsme si vážně a náležitě užili. Fakt, že moje výsost se rochnila ve sněhu častěji, než by bylo i na sněžného muže záhodno, ponecháme bokem. Spíše bych se upnul na světlé okamžiky celého dne. Tím prvním bylo zjištění, že naše přítomnost vzbudila takový ohlas a dojem, že všech 650 přítomných okamžitě evakuovalo prostor a my tak měli k dispozici krásně a pohodlně celou sjezdovku jenom pro sebe... a 7 dalších jedinců, kteří nás neznali.
Celkově jsme si to vážně náramně užili a bylo to nemálo příjemné takhle se odreagovat. Koneckonců jsem ve své rozšafnosti (čti: machroval jsem s telefonem na svahu) pořídil i několik tisíc snímků, z nichž po mohutné cenzůře zbyly tyto naprosto bezcitné a následující fotografie, k nimž přímý popisek se objeví, podržíte-li myšku chvilku nad oním obrázkem. Inu koneckonců, prohlédně si ty fotečky, povím vám k nim potom ještě něco.

(všecky fotečky jsou klikací)

Poznámky k fotečkám: Fotka druhá - Chatička s rybníčkem - Velice pohledná chatička co tam vedle sjezdovky byla. Shodli jsme se na tom, že tam by mohlo být moc príma!
Fotka třetí - Sněžný pluh v kůlně - Na téhle fotečce je pozoruhodná ještě jedna věc. Pod tím zeleným sloupem je totiž jeden skokánek s velice zákeřnou vlastností - není vidět!, což jsem si na vlastní oblečení vyzkoušel, když jsem se na něm (resp. díky němu) rozsekal na trati.
Fotka šestá - Sněhulák - humorná to obrovská stavba. Ještě pak byl jeden nahoře, ale na toho sem nakonec zapomněl. (pro změnu)
Fotka třináctá - Sjezdovka IV - komplet - Ano, tak takhle celá sjezdovka vypadala. Příjemná, lehce prudká a hlavně prázdná!
Fotka čtrnáctá - Čekací fronta ve špičce - Ano vskutku ojedinělý okamžik, kdy se sešlo tolik lidí ve frontě na vlek. Jindy tam totiž nebyl nikdo.
Nepoužitelné a nesmyslné video jedné pomalejší jízdy, pořízené mobilem cestou z kopce k nahlédnutí právě zde.
Zpátky jsme poklidnou jízdou byli doma opět za hodinu a po předání mé maličkosti Tomem do rukou našemu rodinnému chiropraktikovi, který mi narovnal páteř a vlasy, jsem se rozhohl jsem se pro krátké poděkování provozovateli střediska Karasín. Dík.
Děkuji za pozornost a končím hlášení.

Venku mrzlo, včíl nemrzne. Ale JE zima. Taky se vám líbí?

Zima je tu!
Nemálo se všude kolem nás projevila a já vám slíbil nějaké fotečky. To pro případ, že byste neměli čas, či chuť si zimu venku prohlédnout sami, tak vám svým mizerným fotoaparátem vestavěným do telefenu toto přináším až do tepla vašich domovů. Řeknu vám, že mít kvalitní foťák a slunečné počasí (nikoliv pomalu se šeřící den), byly by to nádherné fotečky. Nu i tak myslím, že to není až tak zlé. Ale dost, vždyť posuďte sami:

(všecky fotečky jsou klikací)
Snad se vám tato minisérie aspoň trošku líbila. Já si třeba koupím foťák a pak to bude hezčí. Mějte se a čauvec vespolek!

Tak jsem se konečně dokopal k tomu, abych mrknul na statistiky přístupu za minulé období a řekl jsem si, že vám zase něco málo zajímavého přepíšu. A tak první co mě kouslo do oka byla návštěvnost. Jsme jenom malinkatý stránečky pro pár lidiček a přesto se na nás kdosi podíval z více než 3800 unikátních počítačů. A zajímavé je porovnání let minulých.

Rok	Počet unikátních přístupů	Celkový počet návštěv	Počet zobrazených stránek	Objem přenesených dat
2005	647	3 974	44 780	1,83GB
2006	5 952	16 788	88 208	5,79GB
2007	7 582	15 138	87 250	13,69GB
2008	12 869	25 365	193 060	18,31GB

Na tom je nejpozoruhodnější, že oproti loňsku máme vzrůst téměř dvojnásobnej. Já myslím, že na to, jak malincí jsme, máme výborný výsledky.
Nejnavštěvovanější naše stránky pak byly v březnu, dubnu a prosinci.
Z těch všech lidí (k mé nelibosti) stále 50% přístupů bylo přes mučící nástroj jménem Internet Explorer a 45% přes internetový prohlížeč Firefox. To jen pro zajímavost.
Závěrem tohoto malého nezáživného okénka tu máme něco vtipnějšího - vyhledávané fráze. Tou nejvyhledávanější, díky které došli někteří na naše stránky se stala: „genre soundtrack“ což není ani vtipné, ani zajímavé a tak přihodím z těch zajímavějších „obrázky kočiček“, „ráda se počůrávám“, „narážení na kůl“, „sex z malíma holkama“, „dva tisíce pět set korun“, „pohátky“, „velikost fotky do obcanskeho prukazu“, „fotky letušek s roubíkem“, „malá holčička kterou šukají“, „potom mě donutili svlíknout“, „fotogalerie přezouvání“, „počůrávám postele“ a nakonec „vegetariánské psí žrádlo“. To byl jenom stručný výčet. Těch hlášek za rok bylo téměř 600 a to číst by už tak vtipné nebylo. Tolik tedy pohled do zákulisí těchto stránek a při dalších vtipných a jistě nemálo humorných statistických výčtech ahoj!

Kapitánův lodní deníček, sedmý den roku 2009 dle Gregoriánského kalendáře.
Milý deníčku. Právě jsem se z rádia dozvěděl, že dnes křesťansko-katolické církvi skončil 40ti denní půst. Může mi teda sakra někdo vysvětlit, proč všichni tak vyšilujou s Vánocema, když si neuvědomujou, že je to doba postění se a proč se všichni zařazují do lajny věřících, když neví co je pravou podstatou Vánoc a všichni si přežírají držky k prasknutí? Nechápu to. Skončila doba půstu a všude kolem sebe slyším teď jak každej přes Vánoce přibral, jak každej musí sportovat a už teď čekám, jak národa zase bude vyšilovat s tím, aby zhubnuli do plavek. Lidi jsou divní... A já sem tlustej...

A tak jsem se zaposlouchal do jedné staré klasiky, o jejíž pořízení se postaral Marťas a jenž zachytil na svůj digitální záznam to nejkrásnější z celé naší dovolené v Bulharsku 2006. Pěkný den a poslouchejte ZDE

„PRÁSK!“ ozvalo se mi nad hlavou a tak jsem instinktivně zalehl na zem. „No dovolte?“ ozvala se cizí slečna, co úplně čistě náhodou ležela zrovinka pode mnou. Okamžitě jsem se zvedl, ji jsem zvedl a omluvil se jí. „PRÁSK!“ ozvalo se znova a tak jsem konečně vzhlédl, co se to safra dějě. Uviděl jsem padající letadlo a tak jsem se uklidnil, že se neděje vůbec nic zvláštního a tak jsem si šel lehnout a spal jsem do rána. Přesně takhle a vůbec ne jinak jsem prožil letošní oslavu příchodu Nového roku já a kdyby vám kdokoliv vykládal něco jiného, tak je to jenom bohapustá lež!
Každopádně přišel. Neptal se, zjevil se, uklonil se, zarachotil a je tu. Nový rok 2009 je tu mezi námi a vypadá, že nějakou chvíli ještě mezi námi pobude. Pobuda! Uvítali jsme jej, uctili jsme památku toho minulého a myslím, že tím bychom mohli celé ty oslavy ukončit. Teď už jenom vystřízlivíme... a můžeme začít slavit Velikonoce!
Nechť vás všechny provází jenom pohoda a klid v tomhle divokým roce.

Původně jsem chtěl tady a dnes bilancovat ten uplynulý rok, ale nějak se na to necítím. A tak jsem aspoň ukončil anketu. Výsledky najdete na obvyklém místě, tedy zde. Dopadlo to celkem očekávatelně, neboť každý chce si tak nějak užít toho kouzla Vánoc, přestože nic takového ve skutečnosti neexistuje. A tak vzpomínáme na Ladovy obrázky a máme v hlavě tak nějak zafixováno, že k Vánocům se prostě sníh hodí. A tak to je a být má. Krásný zbytek dne a báječného silvestra všem!

Celý rok se na to všichni netěší, celý rok od každého při zmínce o Vánocích slýcháme nehezká slova a vidíte, už je po všem. Tři dny Vánočních svátků utekly jako voda a zatímco všichni hezky kyneme za nedostatku pohybu a přehršle jídla a cukroví, nenápadně se nám blíží konec roku. Skončí ten 2008 ... ale na bilancování je ještě chvilku čas. Dnes jsem si dal trošku práci a vytvořil jsem uvítací PFka na tyto stránky, pročež vás jistě již to první do oka trklo. Nu a protože to jedno co jste viděli není to jediné, které tu je, bude vás po každé vítat jiné. Teda aspoň mělo by. Nu a pokud máte tolik štěstí, že se vám nabídne pokaždé to stejné, není problém kliknout sem na tento odkaz a prohlédnout si všechna PéeFka naráz. Věřte, že každé jsem dělal právě pro vás a právě proto, že vám všem opravdu moc přeji krásný celý ten příští rok! Mějte se jenom hezky!

Ano, ano, moje milované děti. Je to tady a je to tak. Začala nám (konečně) zima a protože tři měsíce na jeden design (ještě navíc dle mého ne úplně ideální) je až, až, je načase pokročit kousek dál. Registrování si možná všimnuli, ale spíš ne, že nějaký čas mají v nabídce změnu designu na zimní a protože právě dnes je první zimní den a je to den, který naši předkové uctívali jako významný a kterému církev o pár tisíc let později přiřkla podobenství Vánoc, které v dnešní době jsou tak úspěšně komercializované, tak přesně v tento den nám oficiálně počala zima a samozřejmě, že tato musela dorazit i na naše stránky. A tak ji tady máme, zase nám chumelí, zase je všechno omrzlé a.... no dobře, za okny to tak rozhodně nevypadá, ale kdoví... třeba i to bude.
A já jako i loni všem přeji co nejbáječnější prožití svátků Vánočních, přeji všem co nejkrásnější chvíle plné pohody a poklidu a abyste všichni vy dobou uhonění a uspěchaní si našli aspoň chvilku klidu, opět vám tu vystavuji jeden překrásný vánoční song od Václava Koubka, který doufám, že na mě ani letos nepodá žalobu za porušování autorských práv a vy si tak budete moci opět připomenout to pravé kouzlo Vánoc právě tímo songem: Václav Koubek - Vánoce (poděkujte též náčelníkovi, že mi to připomenul). Přeji samé krásné okamžiky při krádeži stromku, přeji veselé momenty při zabíjení kapříka a kdybychom se již do Vánoc neviděli: Krásné a šťastné Vánoce!