Mrkefní telenovela. Část 826429/1607824

Ten den svítilo slunce, povíval lehký vánek a hlína byla hlínovitější než kdy jindy. Prostě krásný den jako stvořený pro celebrování života, den ideální pro všechny možné i nemožné činnosti. A v tento den, právě v tuto chvíli, přesně v tomto okamžiku se na jedné zahradě na záhonu s mrkví právě odehrává náš příběh. Zrovna je na návštěvě u věhlasného Mrkfe karfiol s malou pažitkou, kteří sem přišli z dalekého záhonu.

Mrkef vyrůstal jako malá mrkvička na jednom záhonku poblíž velké hliněné křižovatky u broskvoně. Už jako malá mrkvička exceloval v mrkevní škole a z mrkvouky měl samé jedničky. Jeho mrkváčtí rodičové na něj byli patřičně hrdi a tak mu dopřávali spoustu výhod, jež ostatním mrvičkám jejich rodiče dopřáti nemohli, neboť jejich hliněný rozpočet byl více limitován, než ten u rodičů Mrkfe. A tak Mrkef vzkvétal a bylo mu fajn. Bylo mu líp a líp, až jednoho dne přišel zvrat. Ten zvrat musel přijít. Přišel člověk a unesl Mrkfovy rodiče a Mrkef byl vyděšen a svědkem toho, kterak jeho rodiče člověk skalpoval, rozkrájel a mluvil o vaření. Mrkef byl zdrcen. Jeho svět se mu zbortil. Vždyť byl tak mlád a náhle se o sebe musel postarat sám. Inu problémů mu to nečinilo. Rodiče jej nerozmazlovali a tak Mrkef byl celkem dobře připraven pro tento život. Uzavřel se do sebe a týden konzumoval betakaroten. Výsledek se brzy dostavil. Jeho nálada se nekontrolovatelně začala lepšit. Zlepšovala se každým dnem, každým okamžikem. Zlepšovala se stále, až už byla nezadržitelná a nekontrolovatelná. Stalo se, co se stát prostě muselo. Mrkef začal svou dobrou náladu šířit po okolí. Jako mor se rozprostírala a tak netrvalo dlouho a celý záhon byl v dobré náladě a netrvalo o moc déle a zprávy o vyjímečné mrkvi se začaly šířit po kraji. Šířily se rychle. Spousta zvěstí, jak už to bývá, bylo smyšlených, třeba jako historka o tom, kterak slavný Mrkef zakousl prase. Takových historek pochopitelně kolovalo víc. S úsměvem možno vzpomenout namátkově třeba, kterak slavný Mrkef ochránil sklizeň hroznového vína před atakující letkou špačků, nebo kterak ochránil záhon před vyplavením. Bylo tu však i několik historek, které pravdivé byly. Třeba když Mrkef vydal kuchařku „Mrkev na sto způsobů“. Avšak smál se u toho, když ji začal prodávat, tudíž ostatní obyvatelé záhonu nabyli přesvědčení, že se jedná o šprým. O jeho kontaktech se zákeřným hráškem však nikdo nepochyboval. Hrášek byl v celé zahradě obávaný. Jeho škrtící šlahouny byly zákeřné a schopné zahubit jakoukoliv zeleninu. A tak časem začaly po okolí kolovat i historky o tom, že je Mrkef vlastně mafiánský boss, který vlastní hrášek a nestydí se jej použít. A to byla pravda. Jenže tato informace kolovala šeptem, kdežto informace o Mrkfí vysmátosti kolovala hlasitě a byla všude. Nelze se tedy divit, že pažitka při své pýše a inteligenci se rozhodla odmítnout tu šeptanou verzi řka „Pomluvy jsou sluchu mému nelahodící a poslouchat já je nehodlám“ a odmítla si připustit, že by na stinné pověsti o Mrkfi mohla být i pravda. A snad právě na protest tomu se rozhodla, že půjde do světa, opustí svůj vzrostný záhon a půjde se přesvdědčit, kolik pravdy je na všech těch pověstech o věhlasné mrkvi.

Pažitka koukala na karfiol, karfiol na pažitku, pažitka na Mrkef a Mrkef se jim smál do natě. Všichni tři tam stáli a Mrkef se dávil smíchem. Karfiol se otočil a rozešel se ke dveřím. Pažitka taktéž a tu náhle zazněl Mrkfův rozhodný hlas: „Nikam nepůjdete!“. A smál se dál. Karfiol se zarazil, otočil a pravil „Říkal si něco Mrkfi?“. Mrkef uprostřed ďábelského smíchu ustal a kousavě „Ano, použil jsem svých úst, abych vám milostivě oznámil, že nikam nepůjdete, protože odtud není východu!“ a opět propadl ve svůj upřímný smích. „Jakže?“, ozvala se pažitka a s udiveným výrazem se otočila zpět na Mrkef. Mrkef se blahoskloně usmál a vlídně pravil „Povídám, že odtud není úniku. Není tu východ, exit, prostě nic. Jasné?“. „Nene, tu část první já na mysli měla“. To Mrkef zarazilo. Karfiol se do toho vložil „Myslíš kterou část?? Milostivě že nám oznámil?? To je fakt, nebylo to milostivě, bylo to spíš jako když jsem jednou pozoroval kedlubnu, která to přehnala s pesticidem.“, pažitka oponovala: „nikoliv, moje myst upnula se na tu úplně první část souvětí toho.“ Mrkef protáhl nať a nechápavě se zeptal „Myslíš to že jsem použil svých úst?“. Pažitka pohotově „Ano, ano. To je přesně ten nesmysl, jež narušil vyváženou logiku vět dosavadních“. Mrkef se trošku smutně kouknul po okolí, pak spadl na zem a začal se smát. Smál se tak moc, až se mu třepala nať a jeho hurónský smích se rozléhal po okolí, až se sousedi podivovali, kolik toho dneska Mrkef zase zvládnul. Karfiol si s pažitkou vyměnil výstižné pohledy, otočili se a rozešli se pryč. V tom se za nimi ozval hlas nebývalé síly a rozhodnosti v hlase: „Už jsem řekl, že NIKAM NEPŮJDETE!!“. Karfiol se zalekl i s pažitkou a kvapně se otočili. Mrkef se nesmál a vypadal velice umíněně. Pažitka se směle optala „A způsob jaký hodláš Mrkfi zvolit, abys zastavil kroky naše??“. Mrkef významně zatřepal natí a pak tajemně pronesl až s téměř s obřadní precizností „Hrášek! Mám hrášek a nebojím se jej použít“. Karfiol se koukl na mrkev dobráckou dírkou po housence a vlídně pravil „Víš Mrkfi, proti nám je hrášek bezbraney. Máme totiž spoustu parazitů, kterých se mocný hrášek mocně bojí, aby nebyl nemocný, kapišto?“ Mrkef se k nim rozešel, zdrceně spadnul na kořen a zalomil kořínky: „Nechoďte pryč, potřebuju suroviny na extrahování směšných směsí do mého vitálního nápoje, díky jemuž jsem tak veselý“. A v tom se rozjářila pažitka a pravila: „A mrkve jsi okusil?? My všichni ujíždíme na mrkvi!“. Mrkef se zarazil a pak se zase začal hurónsky smát a tak tuto podivnou trojici na chvilku opustíme, abychom nahlédli na děj, který se odehrává kousek od bydliště našeho Mrkfe.

Sledujte další osudy našich mrkvových přátel online na pepul.cz, nebo si můžete na čísle 8 objednat celou sérii a dostanete tak komplet na který jistě budete hrdi a vaši přátelé vám jej budou po právu závidět. Když zavoláte do 20minut po přečtení, dostanete jako bonus – kuřácké pouzdro na mrkev! Neváhejte a telefonujte, faxujte a mejlujte, protože kdo netelefonuje, nefaxuje, nemejluje s námi, telefonuje, faxuje, mejluje proti nám! Buďte zdraví a ujíždějte na Mrkfi!