Abych vyvrátil řeči o diskriminaci brambor a předešel eventuálním diskriminacím další zeleniny, vznikly dva bonusové literární díly o slavném Mrkfi. Neopouštějte tedy prosím věrní diváci naší mrkevní texto-telenovelu o mrkvi a buďte nám i nadále věrni.

A máme tu jubileum!Včera 26.10.2005 v 20:17 na naše stránky nakouknul stý návštěvník. Nechce se mi probírat celey ten seznam, abych zjistil, jaký procento je v zastoupení lidí a jaký procento a kolik botů (skriptů a automatů) nás navštívilo, ale faktem zůstává, že od 28.4.2005 na tyhle stránky zavítalo sto různých návštěvníků. A tak zase máme důvod slavit!

Běží lišák Tábor, nese pytel závor!

Taxem původně chtěl nechat nějakou radikálnější změnu vzhledu stránek až na Vánoce, ale ňák se mi to (vlastně jako dycky a všecko) vymklo z rukou a taxem to základní opravil už teď. Komu by se to nezdálo, neprodleně mě informujte, bo jinak to tak nechám. Teda pořád se to bude vyvíjet, ale takhle to asi zase nějakey čásek zůstane, takže informovat, konzultovat, navrhovat, já čekám....

A tak skončila další anketa, tentokráte zaměřená na všemi milovanou kořenovou zeleninu, konkrétně pak na mrkev. Mile mě překvapilo, že 83% respondentů má mrkev rádo, 17% nevěvědělo co je to mrkef a nikdo, opakuji NIKDO neřekl, že by mrkev nerad(a), což pro mě působí děsně pozitivně, že jo, páč já Mrkef miluju a tak vás s mrkví budu ještě nějakey pátek zase otravovat...

Tak jsme zase jednou oslavili příchod podzimu. Nebo jsme to jen slavili ty Rudecké hody?? Hmm, vážně nevím, podstatné ovšem je, že se akce vydařila, opět jsme řádili jako za mlada a věřím, že se akce všem líbila.

Tak nám začalo nejkrásnější roční období a někteří z nás s nadějí v oku očekáváme to nejkrásnější období podzimu, kdy se vše vybarvuje, aby se postupně ponořilo do ponuré šedi a sychravé počasí opanovalo okolí naše a my se mohli utápět v krásně depresivní nostalgii, kterou v některých z nás (no dobře, asi jenom ve mně) vyvolává právě toto krásně období a odbařuje nás tak pocity radosti a štěstí.

Tak se nám páteční posezení na Rybníku kapku zvrtlo a nakonec jsme někteří docela dost solidně zapařili, což bych až tak nerozebíral. Proč se však o tom zmiňuju je to, že při té příležitosti jsem konečně z Marťase vymlátil dotazník. No vymlátil. Prostě jsem si vzal tužku a nachystaney papír a vyzpovídal jsem ho. Byla to docela čurina takhe psát v happy stavu takový věc. Asi si to ještě někdy zopáknu.